Historie sešívání ran sahá až do doby cca 16 tisíc let před Kristem. Prvními materiály použitými jako šicí vlákno byla lněná či konopná vlákna, lýko, vlasy nebo dlouhá srst z ulovených zvířat. Vývoj používání nejrůznějších materiálů a následně také technik šití pokračoval dále až do novověku, kdy se chirurgie přesunula výhradně do medicínských center, většinou při velkých univerzitách. V roce 1890 nechala patentovat společnost Johnson & Johnson svůj vynález, první jehlu bez ouška. Šicí vlákno se tak stalo součástí jehly. A právě tento typ spojení se používá dodnes. Vývoj šicích vláken přinesl řadu objevů na poli nevstřebatelných a následně také vstřebatelných materiálů, podobně jako vývoj jehel přinesl nabídku mnoha různých velikostí, profilů či tvarů pro různé druhy použití. 

První prezentovanou vlastností šicího vlákna v našem přehledu je informace o materiálu vlákna, jeho složení, případně opatření povlakem. Následuje informace o tom, jaká je struktura šicího vlákna, tedy zda se jedná o vlákno monofilní nebo splétané, a dále informace o barevném provedení. Monofilní vlákna mají ve srovnání s vlákny splétanými lepší (hladší) průchod tkáněmi, na druhé straně však díky své vyšší elasticitě trpí nižší pevností v uzlu a po odstřižení mohou přesahující konce vlákna vzhledem ke své tuhosti dráždit okolí rány. U poddajnějších splétaných vláken se zase můžeme setkat s tzv. knotovým efektem, kdy volný konec vlákna snáze nasakuje a uchovává okolní nečistoty a představuje zvýšené riziko jako možná cesta pro infekci operační rány. Další důležitou vlastností je vstřebatelnost či nevstřebatelnost šicího vlákna. U vláken vstřebatelných je to dále informace o času resorpce (vstřebání), zda se jedná o plnou či částečnou resorpci (případně další upřesnění typu resorpce). Velmi potřebným údajem je také informace o dodávaných délkách šicích vláken. Díky těmto informacím je možné vybrat vhodný šicí materiál pro konkrétní indikaci.

Informaci o dodávaných průměrech šicích vláken přinášíme v našem přehledu v obou nejčastěji používaných systémech klasifikace, tedy jednotkách EP (dle evropského lékopisu s metrickým systémem) a jednotkách USP (dle amerického lékopisu vyjadřujícího pevnost vlákna v tahu). Standardní značení vlákna o průměru např. 0,200–0,249 mm je 2 (EP) a 3/0 (USP). 

Další informace v přehledu chirurgického šití se vztahují k jehlám a zahrnují varianty dodávaných tvarů jehel, jejich dostupné průřezy, vlastnosti hrotů a dostupné velikosti jehel. V současné době se v řadě indikací upřednostňuje atraumatické šití, s čímž souvisí také správný výběr použité jehly právě s ohledem na profil těla i hrotu, velikosti a tvaru zvolené jehly. 

Kompletní a aktualizovaný přehled všech vlastností a parametrů, obrazové či video galerie naleznete vždy na webu www.dentalchoice.cz v sekci Implantologie pod položkou Chirurgické šití. 

Libor Kokšal 

• Jak vybírat chirurgické šití?